neděle 7. září 2014

Za polární kruh


Sobota 6.9.

Dnes ráno jsem po osmé vyjel z kempu a akorát tím stihnul trajekt o dvacet kilometrů dál, který odplouval v 8:50. Na ten navazoval hned další trajekt, jinak bych čekal dvě a půl hodiny. Na prvním trajektu byl dokonce traktor s přívěsem, to jsem nečekal. Druhý trajekt byl dlouhý, hodinový. Měl několik mezizastávek, já "vystupoval" na té poslední a do trajektu jsem musel nacouvat. Vyplouval v 9:35 a připlul v 10:40. Celé dopoledne a prakticky celý den bylo zataženo s lehkými vysokými mraky: hodně světla, ale žádné slunce.


Dopoledne jsem byl nějaký bez energie, letargický, ani se mi nechtělo moc fotit, spíše bych se plácnul někde a spal nebo jen tak si existoval. Jel jsem do Sandnessjoenu, většího místního města, se záměrem se tam slušně naobědvat a dát si oraz. Jenže člověk míní... Město mne velmi rychle vyhnalo zase pryč, protože se tam právě konala nějaká soutěž lovců krabů, bylo tam šíleně lidí, průvody mažoretek za hlasité hudby, nikde kde zaparkovat a v centru byly hliněné silnice s obrovskými dírami a nasměřovanou restauraci nemohl nalézt. Zkrátka jsem si dal opět rychlovku na benzínce a Colu a jel dál. Cola a jídlo mne trochu vzpružily.

Jel jsem dál, kolem pěkného mostu Helpelandsbrua a na trajekt do Nesny v 13:55. Na časy trajektů jsem si v kempu na dnešek vyzvedl šikovnou příručku, kde jsou všechny časy a vedle toho seznam ubytování podél 17tky atd. Zajel jsem si zajížďku do Mo i Rana, města na silnici E6, poblíž kterého jsou dvě slavné pěkné doporučované jeskyně. Přijel jsem tam asi ve čtyři hodiny, turistické informace o víkendu zavřené. Na telefonu byla jen jedna jeskyně, technicky náročnější. Minimální cenu mají 1000 Nok na skupinu a šlo by to nejdříve zítra, aby se stihli připravit. Jelikož by navíc byl nejspíše problém, abych si bral stativ, rozhodl jsem se to nechat být a jel z Mo i Rany zpět na 17tku. Fotky: mlhy nedaleko Mo i Rany:


Odoledne se udělalo lépe, bylo velmi klidné počasí, stále lehké mraky, ale celkově hodně příjemná poklidná atmosfára. Jel jsem dál na sever do Kilboghamnu, odkud jezdí další trajekt. Věděl jsem, že ten trajekt jede v sedm večer a že tam je kemp. Přemýšlel jsem, jestli zůstat už v kempu a nebo trajekt vzít a přespat za ním - je to další hodinový trajekt. Za jeho cílovou stanicí - Jetvik - ale není ubytování. Od místního jsem se dozvěděl, že za Jetvikem následuje brzy další velmi krátký trajekt, za kterým je kvalitní velký kemp. Váhal jsem váhal, až jsem to tak udělal. První nedělení trajekt z Kilboghamnu pluje až v půl jedenácté a v důsledku bych tak ztratil celý půlden, kdybych zůstal na místě.

Nalodil jsem se v 19:15, dal si večeři na lodi, a potom fotil západ slunce nad fjordy. Překročil jsem tím polární kruh. Bylo nádherné počasí. Celá tato oblast scénické silnice a zde zvlášť je výrazná svými skalnatými útvary. Zvlášť za pěkného světla je to skutečně krásné. Po vylodění jsem jel asi 30 kilometrů na poslední krátký trajekt před kempem. Slunce už zapadlo, ale začla stoupat mlha z moře a byly červánky a pořád to bylo extrémně fotogenické. Neodolal jsem a ve spěchu něco nafotil.


Dnešní stav kilmetrů tak je 3278 a je 11 stupňů. Dnes to byl vysloveně cestovní den: 330 kilometrů a 5 trajektů dohromady trvajících 3 hodiny. Výrazně jsem se tak ale posunul k Lofotům, jsem ca 450 km od Narviku (přes Bodo). Je půl jedenácté, jdu spát, pošlu to na net zítra.

Žádné komentáře:

Okomentovat