Spát v posteli pod pevnou střechou byl dobrý nápad, osvědčil se. Spal jsem téměř až do deseti, jedenáct hodin spánku. Potřeboval jsem to jako sůl po těch dvou předchozích dnech. Venku fouká čerstvý vítr, ale je polojasno, hezký den. Na internetu jsem se díval, jestli je přístupný LKAB, velké překladiště železné rudy v Narviku, které je průvodcem doporučované jako industriální ráj. Bohužel pouze průvodcované prohlídky v létě v úterý a ve čtvrtek. Na fotce mé přenocování, spal jsem bílé části pod terasou.
Měl jsem ale chuť se do Narviku ještě podívat, třeba do přístavu. Odjel jsem až před dvanáctou, zapsal jsem se ještě do knihy hostí a rozloučil se s hostitelkou. Říkala, že jí je osmdesát, když přišli Němci za druhé světové, bylo jí sedm a zažila bitvu o Narvik - bylo to prý velmi ošklivé. Přes fjord tu staví nový most z Narviku, který zkrátí cestu o 15 kilometrů, ale říkala, že mýtné na jednu cestu bude 200 Nok, že je to moc. U paní se ta ulice jmenovala Hergot (v němčině Herr Gott je pán Bůh), docela ironie.
V Narviku jsem zajel do přístavu k vodě a nanproti ze zátoky si vyfotil LKAB. I takhle z dálky je to pěkné, obrovský destíky metrů vysoký sklad, spousta pásů na dopravu rudy sem a tam a velký nakladač na loď. Představu o měřítku si člověk udělá ve srovnání s okolními obytnými domy. Při odjezdu jsem se krátce stavil v parku, kde byl pěkný výhled na město a fjord. Narvik je obklopen už vysokými horami, jsou všude kolem něj. Odjížděl jsem asi v jednu hodinu.
Do Tromso to bylo asi 260 km. Další zastávku jsem udělal v Bjerkviku, kde jsem něco pojedl a dotankoval. Další desítky kilometrů byla zajímavá krajina. Trochu podobná aljašské, ale lesy byly spíše březové - právě do žluta, ale také široké obzory, lesy, kam oko dohlédlo, občas močál nebo jezero nebo řeka, hodně výjimečně chata. A dálnice, na které byla devadesátka (= zvýšená rychlost), všichni jeli kolem stovky. Po nějaké době se zvýšila hustota osídlení a později se z krajiny začaly zvedat hory.
V Bardu, asi 160 km před Tromso pár kilometrů od silnice je tzv. polární ZOO. Je to ZOO orientovaná ryze na místní faunu, ale zvířata tam mají hodně postoru a žijí v přirozeném prostředí. Teď v podzimních barvách to bylo kouzelné. Viděl jsem jelena, losa, legračně bílou polární lišku, několik vlků a dva medvědy hnědé - jednoho skutečně hnědého a druhého blonďatého, jak grizzly někdy bývají. Bohužel jsem si kvůli zavíracím hodinám nestihl koupit nějaký suvenýr, zavírali ve čtyři. Trochu mne to mrzí a uvažuji se tam někdy ještě třeba stavit. Úžasné bylo, jak zvířata měla opravdu hodně a naprosto přirozeného prostoru.
Před Tromso se zvedly nebo zdramatičtily hory ještě více, na vrcholcích ca kilometr vysokých už byl sněhový poprašek a často menší ledovce. Spím v kempu Tromso. Venku už je solidní zima, přes den, i když svítilo slunce, bylo kolem 8-9 stupňů a lehký vítr. Stav kilometrů je ca 4900.
Žádné komentáře:
Okomentovat