Ráno jsem schválně spal trohu déle, potřeboval jsem si odpočinout. Vstal jsem po osmé. Bylo nádherné ráno, téměř jasno, kemp je přímo na břehu fjordu s výhledem na hory. Byl to úžasný okamžik. Také tam mají rychlý internet, tak jsem si zaskypoval. Odjížděl jsem teprve po desáté.
Jel jsem dál po 17tce, silnice vede kolem západní části národního parku Svartisen s horami a ledovcemi. I ze silnice jsou některé vidět. Byla právě krásná mlha nad mořem a později i nad útesy.
V jednom momentě z hlavní odbočuje horská silnice. Na konci se rozdvojuje, oba konce vedou k přehradě. Nejdříve jsem jel k bližší: byla tam spousta aut, snad třicet, ale lidé nikde. Pár aut přijelo a lidé na těžko odcházeli do hor. U druhé přehrady byly vidět splazy ledovců, ale nikdo tam nebyl. Místní mi vysvětlil tu první přehradu: lidé například z Bodo si často pronajímají chaty v horách a tráví tam víkendy chozením a nebo rybařením. Na focení nebyla ani jedna přehrada výjimečně zajímavá.
Po třetí hodině odpoledne jsem dorazil k Saltstraumen Malstromu, prý největšímu mořskému víru na světě. Vzniká tak, když se přílivové a odlivové vody moře míchají s vodami fjordu. Bylo to hezké. Přímo nad virem je velký most, z jehož vršku - je tam chodník - se nejlépe víry fotí.
Následně jsem váhal, jestli jet do Bodo, kde je hezký kostel, hezký vyhlídka na město a na Lofoty z kopce v městě a nebo rovnout směrem na sever k Narviku. Byl jsem odpoledne až do večera nějaký zmatený, možná unavený. Nejdříve jsem jel do Bodo, kde po chvilce našel uvedený kopec s vyhlídkou. Z parkoviště nahoře byl slušný výhled, čtyři kilometry okružní trasu na vrchol se mi po páté hodině už jít nechtělo. Jel jsem zpět směrem na Fauske a silnici E6 na Narvik. Těsně před Fauske mi ale došlo, že po silnici je to na konec Lofot 600 kilometrů, ale z Bodo tam pluje trajekt. Po nějaké době rozmýšlení a zkoumání a hledání trajektů jsem se nakonec rozhodl, že ve Fauske přespím - stejně jsem tam už takřka dojel - a zítra pojedu trajektem z Bodo na Lofoty. Pluje v půl páté odpoledne. Zítra dopoledne se zabavím. Kdyby mne to napadlo dříve, mohl jsem tam být už dnes. :-(
Před osmou hodinou jsem byl ubytovaný v kempu a ptal se paní na recepci, co by mi doporučila na zítřek. Váhal jsem mezi národním parkem Rago s krásnou přírodou, městem Sulitjelma s bývalými doly a také krásnou přírodou a nebo vesničkou Kjerringoy, opuštěnou skanzenovitou dřevěnou rybářskou vesničkou. Paní nevěděla nic, odkázala mne na informace ve městě, v hotelu. V hotelu skutečně podávali turistické informace, byli velmi informovaní a kvůli času nakonec nejvíc doporučili to poslední, protože je to nejblíž k Bodo. Ale že všechno to jsou krásná místa.
Těším se na Lofoty a potom i na Špicberky. Už mi to řízení trochu leze krkem a na Lofotech snad budu mít možnost 1-2 dny téměř neřídit. Nejraději bych se plácnul na lehátku u pláže někde v teple a jeden den nedělal vůbec nic. :-)
Pro zajímavost / legraci jsem si také vyfotil vnitřek stanu, když píšu zrovna ve stanu:
Opravdu báječné fotografie. Dneska v noci jsem se vrátil z ostrova Rab a takhle hezké počasí tam teda nebylo! Spatřit slunce byla velká rarita. Zdokumentuj pak nějaký norský uragán, ať to porovnáme :-)
OdpovědětVymazat