Konečně Lofoty!

Pondělí 8.9.

V osm ráno jsem vyjel z kempu ve Fauske. Ještě jsem se stavil v městě, protože je slavné svým růžovým mramorem, zeptat se, jestli se někde nedá získat suvenýr tohoto mramoru. V hotelu s informacemi je tam prodávali, tak jsem si jeden malý bílorůžový vzal.

Dopoledne jsem jel dále do Bodo s plánem jet do Kjerongoy (čte se prý něco jako "čeringoj"). Cestou v Bodo ráno jsem viděl nejlevnější benzín co dosud: za 13,82 = ca 45.6. Žel jsem zrovna měl plnou nádrž, tak nemělo smysl tankovat. Všiml jsem si ale, že tu často mění ceny i v průběhu dne, je to hodně volatilní, ne jako u nás.

Malý trajekt na cestě do Kjeringoy mi ujel, musel jsem hodinu čekat. Mezi tím jsem si zajel na nedalekou písečnou pláž a jel trajektem v jedenáct.

V půl dvanácté jsem dojel na místo. První dojem byl negativní, u parkoviště před kostelem řvaly malé děti a inzerovaný skanzen jsem nemohl najít. Pak jsem jej ale našel, děti se utišily nebo schovaly do školy a bylo dobře. Jde o skanzen z období půlky devatenáctého století, kdy na místě bylo jedno z největších překladišť ryb v severním Norsku. Součástí toho jsou panská stavení tehdy velmi bohatých majitelů překladiště a menší domky rybářů. Skanzen je fajn. Jen v sezoně jím provádí průvodce skupinky, což by mi bylo na focení a vůbec prohlížení nepříjemné, být v organizované skupince a nemít volnou ruku.

Posléze jsem se naobědval krevetové bagety (krevety jsou tu všude) před kostelem, svítilo sluníčko a bylo dobře. Tento den je vůbec takový odpočinkovější, vyjma tohoto skanzenu a jeho okolí nemám nic v plánu, odpoledne pojedu trajektem na Lofoty = nebudu řídit.

Dodatek k dřívějšku: v kempu ve Foroy (mezi Mo i Ranou a Bodo) říkala domácí, že byla v Praze loňské léto, líbilo se jí tam a byly tehdy třicítky. Na dotaz říkala, že i tady těsně za polárním kruhem bývají v létě třicítky, ale moře má tak 18-20 stupňů...

Po skanzenu jsem si fotil krajinky kolem. Na Kjeringoy totiž navazuje národní park, který je prý oblíbený u filmařů pro svoje exteriéry. Je to tam hezké. Takové divoké, v této době krásně barevné, velké skály podivných tvarů, jezírka, chatičky mezi tím.. Jen zasvítit sluníčko mohlo. Bylo teplo, kolem 15-18 stupňů.

 

Následně jsem jel do Bodo na trajekt, abych tam byl s předstihem. Přijel jsem před čtvrtou hodinou. Chvilku jsem musel čekat v Bodo v dopravní zácpě! V Norsku! Před půl pátou jsem se nalodil a následovaly čtyři hodiny čekání.

První hodinu jsem fotil okolní krajinu, jak se vzdalovala. Ještě po hodině od vyplutí jsme pořád míjeli další a další ostrůvky, mnohé z nich obydlené.  Kolem šesté hodiny jsem si dal odpolední čaj, to už jsem přes dva týdny neměl, byla to slast. Zauvažoval jsem, jestli se na Lofotech pro změnu neubytovat v HI Hostelu v A s kroužkem za ca 800 českých korun na noc (pro srovnání: kempy stojí obvykle 500-700 na noc a motely apod 1500+).

Po večeři a chvilku oddychu jsem šel opět ven podívat se na Lofoty z moře. Byly hezky vidět, snad z toho bude i slušná fotka. Potkal jsem se tam s nějakých německým fotografem, který fotí krajinky, kytičky a ptáky. Pokecali jsme a vyměnili si kontakt, že bychom na Lofotech mohli zajít pokecat. Původně jsme hledali i stejné ubytování, ale on jako správný krajinář vstává před svítáním, aby měl vyfocený východ slunce. Na to nemám sebedisciplínu. :-)

Pro ubytování jsem jel do A s kroužkem. Stanovat zde nejde, to jen v Moskenes (kam připlul trajekt), jsou tu tzv. rorbuer = původní rybářské domky pronajímané turistům za 500 Nok na noc a osobu od nepříjemného recečního. To jsem zavrhnul a šel doslova naproti do HI Hostelu za 250 Nok (ca 800 kč). Jak je málo hostů, spím ve dvojlůžkovém pokoji sám za cenu hotelu v ČR. :-) Po dvou týdnech budu spát v posteli. Snad to bude klidná noc.

Stav tachometru je  ca 3760 km.